Hluboko v džunglích Bornea číhá tajemný tvor známý jako upíří veverka. Toto nepolapitelné zvíře zaujalo místní obyvatele i vědce díky svému neobvyklému vzhledu a pověstem o jeho krvelačné povaze.

Fyzické vlastnosti

Upíří veverka, známá také jako borneiská chocholatá zemní veverka, je malý hlodavec s výrazným nadýchaným ocasem. Její ocas je asi o 30 % větší než objem jejího těla, což z něj činí nejnadýchanější ocas v živočišné říši. Vědci se domnívají, že tento načechraný ocas může sloužit jako námluvní přehlídka nebo jako taktika k zmýlení predátorů.

Potravní návyky

Navzdory své děsivé přezdívce není upíří veverka skutečným upírem. Její jídelníček tvoří především kanarové ořechy, druh ovoce. Existují však nepotvrzené zprávy o tom, že veverka zabíjí jelena a požírá jeho vnitřnosti. Tyto zprávy nebyly vědecky ověřeny a většina vědců se domnívá, že krvelačná pověst veverky vychází z folklóru.

Habitat a chování

Upíří veverka se vyskytuje v deštných pralesích na Borneu v Indonésii. Je to plaché a nepolapitelné zvíře, které se podařilo zachytit na film teprve nedávno. V roce 2019 vědci nainstalovali v národním parku Gunung Palung kamery s detekcí pohybu a pořídili některé z prvních jasných záběrů veverky v jejím přirozeném prostředí.

Vědecký výzkum

Vědci se stále učí o chování a ekologii upíří veverky. Zvláště je zajímá její jedinečný ocas a její pověstná krvelačná povaha. Výzkumníci doufají, že budou veverku dále studovat pomocí skrytých kamer a dalších neinvazivních metod.

Kulturní význam

Upíří veverka zaujímá zvláštní místo ve folklóru dayackého lidu na Borneu. Podle místních legend je veverka děsivý predátor, který číhá ve stromech a útočí na nic netušícího jelena. Tyto příběhy se předávají z generace na generaci a pomohly vytvořit mystiku veverky.

Ochranářský status

Upíří veverka je Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) uvedena jako zranitelná. Její populace je ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a lovem. Ochranáři pracují na ochraně veverky a jejího prostředí a na zvyšování povědomí o tomto jedinečném a fascinujícím tvorovi.

Často kladené otázky

Co je to upíří veverka?

Upíří veverka je malý hlodavec, který se vyskytuje v deštných pralesích na Borneu. Je známá svým nadýchaným ocasem a pověstnou krvelačnou povahou.

Proč má upíří veverka nejnadýchanější ocas?

Vědci se domnívají, že nadýchaný ocas upíří veverky může sloužit jako námluvní přehlídka nebo jako taktika k zmýlení predátorů.

Zabíjí skutečně upíří veverka jelena?

Existují nepotvrzené zprávy o tom, že upíří veverka zabíjí jelena, ale tyto zprávy nebyly vědecky ověřeny. Většina vědců se domnívá, že krvelačná pověst veverky vychází z folklóru.

Co upíří veverky jedí?

Upíří veverky se živí především kanarových ořechů, což je druh ovoce.

Kde najdu upíří veverku?

Upíří veverky se vyskytují v deštných pralesích na Borneu v Indonésii. Jsou to plachá a nepolapitelná zvířata, takže je obtížné je ve volné přírodě spatřit.

Jak vědci studují upíří veverky?

Vědci studují upíří veverky pomocí neinvazivních metod, jako jsou například kamery s detekcí pohybu.

Jaká další zvířata mají nadýchané ocasy?

Nadýchané ocasy mají mnoha zvířat, například veverky, lišky a králíci.

Populace orangutanů na Borneu klesla za posledních 16 let téměř o 50 %, podle nové studie zveřejněné v časopise Current Biology. Zjištění studie vycházejí z terénních průzkumů provedených mezinárodním týmem ochránců přírody.

Odholesňování a lov představují hlavní hrozby

Vědci zjistili, že primárními faktory úbytku populace orangutanů jsou odlesňování a lov. Mezi lety 1999 a 2015 se počet orangutanů v oblastech postižených odlesňováním snížil až o 75 %. V oblastech s hustým lesním porostem klesaly počty rychlostí blížící se 50 %.

Dalším významným ohrožením populace je zabíjení orangutanů. Na Borneu se akty násilí vůči orangutanům stávají stále běžnější. Lovci zabíjejí orangutany z důvodu použití jako potravy nebo proto, že je vnímají jako vetřelce na svých plantážích či zahradách.

Zabíjení orangutanů může populaci vyhubit

Vědci odhadují, že populace orangutanů na Borneu ztratí v příštích 35 letech dalších 45 300 jedinců na základě současných předpovědí změny lesního pokryvu. Toto číslo je však pravděpodobně podhodnocené, protože nezohledňuje dopad pokračujícího zabíjení.

Maria Voigtová z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, jedna ze spoluautorek studie, varuje, že pokračující zabíjení „by již mohlo stačit k tomu, aby populaci dlouhodobě vyhubilo“.

Lov lze zastavit, ale ztráta přirozeného prostředí je trvalá

Serge Wich, další spoluautor studie, říká, že pokles populace „je z velké části způsoben lovem“. Věří však, že pokud bude možné lov zastavit, populace orangutanů by se časem mohla vzpamatovat.

„Jakmile ztratíte přirozené prostředí, je pryč navždy, ale lesy ještě pořád stojí,“ říká Wich. „Pokud dokážeme zastavit lov a zabíjení, můžeme tento trend zvrátit.“

Orangutani: Kriticky ohrožený druh

Bornejský orangutan je kriticky ohrožená velká opice. Je to celosvětově nejpočetnější druh orangutana, ale jeho počet rychle klesá. Orangutan je známý svým stromovým způsobem života, charakteristickou oranžovo-červenou srstí a úzkým genetickým vztahem k lidem (přibližně 97 procent sdílené DNA).

Orangutani hrají důležitou roli v ekosystému deštného pralesa. Rozptylují semena, což pomáhá s obnovou lesa. Vytvářejí také hnízdní plošiny, které využívají jiná zvířata.

Potřeba ochrany

Vědci vyzývají k okamžité akci na ochranu orangutanů a jejich přirozeného prostředí. Doporučují zvýšit vymáhání práva za účelem zastavení lovu a odlesňování a zvyšovat povědomí o důležitosti orangutanů.

„Orangutani jsou ikonický druh, kterýmu hrozí vyhynutí,“ říká Wich. „Musíme jednat nyní, abychom je zachránili.“

Doplňující informace

• Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology ve čtvrtek 8. srpna 2019.
• Výzkumný tým zahrnoval vědce z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, Georg-August-Universität Göttingen a University of Oxford.
• Studie byla financována společností National Geographic Society a Nadací Arcus.

Objev obřího stromu

Vědci z Cambridgeské univerzity učinili mimořádný objev při skenování lesů Sabahu v Malajsii pomocí LiDAR skeneru. Skener detekoval obrovský strom, který se tyčil nad okolní vegetací. Při bližším zkoumání potvrdili, že se jedná o 89,5 metru vysoký ohrožený žlutý meranti (Shorea faguetiana). Tento objev vytvořil nový světový rekord pro nejvyšší tropický strom a překonal tak předchozího držitele rekordu, 88,3 metru vysoký žlutý meranti v nedalekém národním parku Tawau Hills.

Výzvy měření stromu

Aby přesně změřil výšku stromu, vystoupal na jeho vrchol místní expert na lezení po stromech Unding Jami s pásmem. Během svého výstupu však narazil na nečekané výzvy. “Neměl jsem čas fotit dobrým foťákem, protože v okolí kroužil orel, který mě neustále napadal, a také létalo spousta včel,” uvedl Jami. Přes tyto překážky se mu podařilo určit výšku stromu.

Význam objevu

Objev tohoto obřího stromu je zábleskem naděje pro ochranu tropických lesů. Ukazuje, že tyto lesy, přestože čelí četným hrozbám, stále skrývají potenciál pro pozoruhodné objevy. Navíc impozantní výška stromu zpochybňuje dlouho tradovanou víru, že tropické stromy nemohou dosáhnout stejných výšek jako stromy mírného pásma.

Faktory omezující výšku tropických stromů

Zatímco stromy mírného pásma, jako jsou obří sekvoje, mohou růst až o 30 metrů výše než tropické stromy, vědci jsou touto rozdílností stále zmateni. Hlavní výzkumník David Coomes vysvětluje: “Nikdo neví, proč by tomu tak mělo být.” Je třeba provést další výzkum, abychom odhalili environmentální faktory, které omezují výšku tropických stromů.

Důležitost ochrany obřích stromů

Obří stromy nejsou jen úchvatnými přírodními divy, ale hrají také zásadní roli ve zdraví a ekologii lesů. Poskytují útočiště četným druhům, přispívají k oběhu živin a pomáhají regulovat klima. Coomes zdůrazňuje: “Ochrana těchto obrů je opravdu důležitá. Některé, jako jsou kalifornské sekvoje, patří k největším a nejdéle žijícím organismům na Zemi.”

Technologie LiDAR pro ochranu lesů

Snímkování LiDAR se ukázalo být neocenitelným nástrojem pro identifikaci a posuzování zdegradovaných lesů po celém světě. Analyzováním dat shromážděných LiDAR skenery mohou vědci lokalizovat a měřit velké stromy, sledovat zdraví lesů a identifikovat oblasti pro potenciální obnovu. Coomes zdůrazňuje: “LiDAR nám může pomoci identifikovat a posoudit 2,5 miliardy akrů zdegradovaných lesů po celém světě, které by se potenciálně daly obnovit.”

Obnova zdegradovaných lesů

Na rozdíl od lesů mírného pásma, které potřebují staletí, aby dosáhly stavu starého porostu, se tropické lesy mohou často vzpamatovat z nadměrné těžby a stát se zralými ekosystémy během 50 až 100 let. Tato odolnost dává naději na obnovu zdegradovaných lesů. Coomes však varuje: “To nedává těžařům carte blanche k tomu, aby kácely velké, zralé stromy, jejichž regenerace trvá déle.”

Výzva k akci

Objev nejvyššího tropického stromu na světě slouží jako připomínka důležitosti zachování těchto velkolepých a ekologicky cenných obrů. Používáním inovativních technologií, jako je LiDAR, a zaváděním udržitelných postupů těžby dřeva můžeme chránit tyto přírodní divy a zajistit zdraví tropických lesů pro budoucí generace.