<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Historický objev &#8211; Umění života a vědy</title>
	<atom:link href="https://www.lifescienceart.com/cs/tag/historical-discovery/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.lifescienceart.com/cs</link>
	<description>Umění života, věda kreativity</description>
	<lastBuildDate>Wed, 04 Feb 2026 19:25:59 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://i3.wp.com/www.lifescienceart.com/app/uploads/android-chrome-512x512-1.png</url>
	<title>Historický objev &#8211; Umění života a vědy</title>
	<link>https://www.lifescienceart.com/cs</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kapesník s krví Ludvíka XVI.: DNA odhaluje královské tajemství po 230 letech</title>
		<link>https://www.lifescienceart.com/cs/uncategorized/louis-xvi-blood-stained-handkerchief-discovery/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jasmine]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 04 Feb 2026 19:25:59 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nekategorizované]]></category>
		<category><![CDATA[Blood-stained Handkerchief]]></category>
		<category><![CDATA[DNA Testing]]></category>
		<category><![CDATA[French Revolution]]></category>
		<category><![CDATA[Historický objev]]></category>
		<category><![CDATA[King Louis XVI]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.lifescienceart.com/?p=14503</guid>

					<description><![CDATA[Krví potřísněný kapesník krále Ludvíka XVI.: Revoluční relikvie Objev ztraceného artefaktu Dvě století po popravě krále Ludvíka XVI. přinesl pozoruhodný objev nové světlo na ten osudový den. Vědci objevili kapesník&#8230;]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2 class="wp-block-heading">Krví potřísněný kapesník krále Ludvíka XVI.: Revoluční relikvie</h2>

<h2 class="wp-block-heading">Objev ztraceného artefaktu</h2>

<p>Dvě století po popravě krále Ludvíka XVI. přinesl pozoruhodný objev nové světlo na ten osudový den. Vědci objevili kapesník potřísněný krví, o němž se věří, že byl ponořen do královy krve. Kapesník byl nalezen uvnitř vysušené vydlabané tykve zdobené portréty revolučních hrdinů.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Genetické důkazy</h2>

<p>Testy DNA naznačily autentičnost krve. Genetický profil odpovídá Ludvíku XVI., což naznačuje, že měl modré oči a další fyzické znaky odpovídající popisu krále. Definitivní důkaz však chyběl kvůli absenci DNA od samotného Ludvíka nebo členů jeho rodiny.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Zmučená hlava</h2>

<p>Průlom přišel s objevem zmučené hlavy patřící Jindřichu IV., který vládl Francii 200 let před Ludvíkem XVI. Genetický podpis zachovaný po sedmi generacích spojil oba vládce a potvrdil autentičnost krve na kapesníku.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Identifikace žijících příbuzných</h2>

<p>S genetickými markery v ruce vědci věří, že mohou být schopni identifikovat žijící příbuzné francouzských absolutních monarchů. To otevírá vzrušující možnosti pro další historický výzkum a zachování královské linie.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Význam kapesníku</h2>

<p>Krví potřísněný kapesník je více než jen relikvie minulosti. Je to hmatatelná spojnice s jedním z nej bouřlivějších období francouzských dějin. Poskytuje náhled na události toho osudového dne a následky revoluce.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Chaos popravy</h2>

<p>Poprava krále Ludvíka XVI. byla násilnou a chaotickou událostí. Po jeho sťatí bylo jeho tělo zohaveno a ostatky rozptýleny. Kapesník, ponořený do královy krve, se stal revoluční suvenýrem, symbolem pádu monarchie.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Zachování dědictví</h2>

<p>Kapesník byl pečlivě zachován uvnitř vysušené tykve, zdobené portréty revolučních hrdinů. To naznačuje, že majitel kapesníku jej považoval za cennou relikvii, připomínku změn, které zachvátily Francii.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Okno do minulosti</h2>

<p>Objev krví potřísněného kapesníku poskytuje jedinečnou příležitost prozkoumat události Francouzské revoluce z jiné perspektivy. Nabízí vhled do životů těch, kteří prošli těmi bouřlivými časy, a způsobů, jakým si uchovávali své vzpomínky.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Dědictví a dopad</h2>

<p>Kapesník je hmatatelnou připomínkou křehkosti moci a trvalého dědictví historických událostí. Slouží jako připomínka lidských nákladů revoluce a důležitosti zachování našeho historického dědictví.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Budoucí výzkum</h2>

<p>Objev krví potřísněného kapesníku otevírá nové cesty pro historický výzkum. Vědci doufají, že využijí genetické informace k identifikaci žijících příbuzných francouzských absolutních monarchů a k hlubšímu pochopení událostí kolem Francouzské revoluce.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Archeologický objev v Iráku: Klínoписné tabulky osvětlují starověkou Mezopotámii</title>
		<link>https://www.lifescienceart.com/cs/science/archaeology/cuneiform-tablets-northern-iraq/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 05 Jan 2023 17:04:54 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Archaelogie]]></category>
		<category><![CDATA[Historický objev]]></category>
		<category><![CDATA[Klínopis]]></category>
		<category><![CDATA[Kulturní dědictví]]></category>
		<category><![CDATA[Mezopotámie]]></category>
		<category><![CDATA[Starověké dějiny]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.lifescienceart.com/?p=18347</guid>

					<description><![CDATA[Archeologové objevili v severním Iráku poklad klínopisných tabulek Hluboko v ruinách města z doby bronzové v severním Iráku učinili archeologové pozoruhodný objev: poklad 93 hliněných klínopisných tabulek pocházejících z doby&#8230;]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2 class="wp-block-heading">Archeologové objevili v severním Iráku poklad klínopisných tabulek</h2>

<p>Hluboko v ruinách města z doby bronzové v severním Iráku učinili archeologové pozoruhodný objev: poklad 93 hliněných klínopisných tabulek pocházejících z doby kolem roku 1250 př. n. l., z období Středoasyrské říše. Tento významný nález vrhá nové světlo na starověké dějiny a kulturu tohoto regionu.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Objev a uchování</h3>

<p>Tabulky byly vykopány uvnitř zničené budovy v iráckém Kurdistánu archeology z univerzity v německém Tübingenu. Šedesát tabulek bylo nalezeno pečlivě uložených v keramické nádobě, potažené jílem pro jejich uchování. Vědci se domnívají, že toto úmyslné ukrytí mohlo být pokusem ochránit před zničením cenné informace na nich zaznamenané.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Starověké město Bassetki</h3>

<p>Vykopávky probíhaly v městě Bassetki z doby bronzové, které bylo objeveno teprve v roce 2013. Toto místo je proslulé svou ikonickou sochou Bassetki, odlitkem z mědi pocházejícím ze staroakkadského období (přibližně 2340-2200 př. n. l.). Tato pozoruhodná socha, která byla v roce 2003 uloupena z Iráckého muzea, byla později nalezena v předměstí Bagdádu.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Čtení a překlad tabulek</h3>

<p>Čtení a překlad nově objevených tabulek je probíhající proces, protože mnoho z nich bylo nepečených a značně opotřebovaných. Vědci využívají obrazovou techniku s názvem transformace odrazivosti (RTI), což je špičková metoda, která kombinuje více fotografií s různými úhly osvětlení, aby odhalila skryté detaily.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Náboženský význam</h3>

<p>Prvotní zkoumání dešifrovaného fragmentu napovídá, že tabulky mohou obsahovat náboženské texty. Zmínka o Gule, bohyni plodnosti a zdraví, naznačuje jejich potenciální význam pro pochopení starověkých mezopotamských náboženských praktik.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Role technologie RTI</h3>

<p>Technologie RTI se ukázala být neocenitelná pro zlepšení čitelnosti opotřebovaných nápisů na tabulkách. Pořizováním snímků z různých úhlů mohou vědci odhalit jemné rysy, které jsou pro pouhé oko neviditelné. Tento technologický pokrok revolucionalizuje studium starověkých textů.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Výzvy a odměny</h3>

<p>Překlad tabulek představuje řadu výzev, včetně fragmentární povahy některých textů a složitosti klínového písma. Potenciální odměny jsou však obrovské. Tyto tabulky by mohly poskytnout neocenitelné poznatky o historii, kultuře a víře Středoasyrské říše.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Okno do minulosti</h3>

<p>Objev těchto klínopisných tabulek je důkazem trvalého odkazu starověké Mezopotámie. Nabízejí jedinečný pohled do života a myšlení lidí, kteří žili před více než třemi tisíci lety. Jak vědci pokračují v rozluštění a interpretaci těchto textů, nepochybně přispějí k našemu chápání tohoto fascinujícího období lidských dějin.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zakládající dokument Libérie: Historické tajemství odhaleno</title>
		<link>https://www.lifescienceart.com/cs/uncategorized/liberia-founding-document-rediscovered/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 01 Nov 2020 22:09:06 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nekategorizované]]></category>
		<category><![CDATA[Afroamerická historie]]></category>
		<category><![CDATA[Americká kolonizační společnost]]></category>
		<category><![CDATA[Historický objev]]></category>
		<category><![CDATA[Libérie]]></category>
		<category><![CDATA[Transatlantický obchod s otroky]]></category>
		<category><![CDATA[Zakládací listina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.lifescienceart.com/?p=11668</guid>

					<description><![CDATA[Zakládající dokument Libérie: Historické tajemství odhaleno Ztracená smlouva V roce 1821 vyjednala skupina amerických osadníků vedená Elim Ayresem a Robertem F. Stocktonem smlouvu s místními africkými vůdci o koupi půdy,&#8230;]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2 class="wp-block-heading">Zakládající dokument Libérie: Historické tajemství odhaleno</h2>

<h2 class="wp-block-heading">Ztracená smlouva</h2>

<p>V roce 1821 vyjednala skupina amerických osadníků vedená Elim Ayresem a Robertem F. Stocktonem smlouvu s místními africkými vůdci o koupi půdy, která se měla stát kolonií Libérie, bezpečným útočištěm pro svobodné černé Američany. Tato smlouva, o níž historici věřili, že byla ztracena téměř 200 let, sehrála zásadní roli při založení Libérie.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Pátrání</h2>

<p>V posledních letech se historik C. Patrick Burrowes vydal na cestu za nalezením ztraceného dokumentu. Poté, co vyčerpal oficiální záznamy, obrátil se k archivům právníků, kteří pracovali pro American Colonization Society, organizaci stojící za liberijským projektem.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Objev</h2>

<p>Nakonec, v roce 2021, Burrowes dosáhl průlomu v archivech Chicagského historického muzea. Objevil značně zažloutlý dopis obsahující původní kupní smlouvu na Libérii. Rukopis odpovídal vzorkům Ayreova písma, což potvrzovalo jeho pravost.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Význam</h2>

<p>Objev zakládajícího dokumentu Libérie je významnou historickou událostí. Poskytuje hmatatelný důkaz o dohodě mezi americkými osadníky a africkými vůdci, která ustanovila Libérii jako kolonii pro svobodné černé Američany. Zpochybňuje také dlouho tradované mýty o tom, že smlouva byla nelegitimní nebo že Afričané byli donuceni ji podepsat.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Vliv na obchod s otroky</h2>

<p>Vyjednávání o kupní smlouvě na Libérii mělo významný vliv na místní obchod s otroky. Někteří afričtí vůdci, kteří profitovali z obchodu s otroky, váhali se spoluprací s Američany, kteří zakázali transatlantický obchod s otroky. Vůdci, kteří smlouvu podepsali, si však uvědomovali, že otroctví končí, a viděli v amerických osadnících potenciální spojence v ukončení obchodu s otroky v jejich regionu.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Afroamerická emigrace</h2>

<p>Založení Libérie přineslo novou naději svobodným černým Američanům, kteří čelili diskriminaci a násilí ve Spojených státech. Tisíce Afroameričanů emigrovalo do Libérie v honbě za lepším životem v zemi, kde mohli být svobodní a nezávislí.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Výzvy a konflikty</h2>

<p>Navzdory slibům míru a přátelství v kupní smlouvě na Libérii vznikaly konflikty mezi osadníky a domorodými africkými skupinami, jak se kolonie rozšiřovala. Tyto konflikty byly podněcovány problémy, jako je vlastnictví půdy, kulturní rozdíly a hospodářská konkurence.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Troubled History</h2>

<p>Historie Libérie byla poznamenána výzvami a konflikty. Osadníci často diskriminovali domorodé Afričany a země zažila období politické nestability a občanské války. Objev zakládajícího dokumentu však poskytuje cennou příležitost k přehodnocení minulosti a hledání usmíření.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Síla historie</h2>

<p>Objev kupní smlouvy na Libérii nám připomíná význam historie pro pochopení současnosti. Odhalením pravdy o minulosti můžeme lépe řešit výzvy dneška a pracovat na spravedlivější a rovnější budoucnosti.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Deník ztracený v Antarktidě objeven v tajícím ledu</title>
		<link>https://www.lifescienceart.com/cs/science/exploration-and-discovery/antarctic-explorer-lost-journal-found-melting-ice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 May 2020 21:47:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Průzkum a objevování]]></category>
		<category><![CDATA[Antarctic Exploration]]></category>
		<category><![CDATA[Fotografie]]></category>
		<category><![CDATA[Historický objev]]></category>
		<category><![CDATA[Nature and Science]]></category>
		<category><![CDATA[Tající led]]></category>
		<category><![CDATA[Ztracený deník]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.lifescienceart.com/?p=13752</guid>

					<description><![CDATA[Deník ztracený v Antarktidě objeven v tajícím ledu Objev vzácného artefaktu Každé léto, jak tlustý antarktický led pomalu taje, odhaluje skrytá tajemství pod svými ledovými hlubinami. Minulé léto nebylo výjimkou,&#8230;]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2 class="wp-block-heading">Deník ztracený v Antarktidě objeven v tajícím ledu</h2>

<h2 class="wp-block-heading">Objev vzácného artefaktu</h2>

<p>Každé léto, jak tlustý antarktický led pomalu taje, odhaluje skrytá tajemství pod svými ledovými hlubinami. Minulé léto nebylo výjimkou, když tým z Antarctic Heritage Trust na Novém Zélandu narazil na pozoruhodný objev: ztracený deník antarktického průzkumníka George Murray Levicka.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Význam deníku</h2>

<p>Levickův zápisník je neocenitelným historickým artefaktem, který poskytuje přímé svědectví o expedici Terra Nova vedené Robertem Falconem Scottem v letech 1910 až 1913. Levick, fotograf, zoolog a chirurg, byl členem severní skupiny, která strávila krutou zimu v ledové jeskyni na ostrově Inexpressible.</p>

<p>Zápisník obsahuje Levickovy podrobné poznámky tužkou, včetně dat, námětů a expozičních detailů fotografií, které pořídil v roce 1911 na mysu Adare. Tyto snímky nabízejí vzácný pohled do každodenního života a vědeckých pozorování expedice.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Ochranářské úsilí</h2>

<p>Po svém objevení byl Levickův deník hrudkou nasáklého papíru. Konzervátoři pečlivě zrekonstruovali a digitalizovali zápisník, čímž zajistili jeho zachování pro budoucí generace. Antarctic Heritage Trust sehrál zásadní roli při ochraně tohoto historického pokladu a uznal jeho význam pro naše chápání antarktické expedice.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Levickovo dědictví</h2>

<p>George Murray Levick významně přispěl k oblasti antarktického průzkumu. Jeho fotografie a vědecká pozorování poskytují cenné poznatky o divoké zvěři, geologii a povětrnostních podmínkách v tomto regionu.</p>

<p>Poté, co přežil expedici Terra Nova, založil Levick British Schools Exploring Society a inspiroval budoucí generace průzkumníků a vědců. Jeho ztracený deník nyní slouží jako svědectví jeho odhodlání dokumentovat a porozumět tajemstvím Antarktidy.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Dopad tajícího ledu</h2>

<p>Objev Levickova deníku zdůrazňuje dopad změny klimatu na Antarktidu. Jak led dále taje, mohou být odhaleny skryté artefakty a historické důkazy, které poskytnou nové perspektivy na naši minulost.</p>

<p>Tající led však také představuje výzvy pro zachování těchto artefaktů. Konzervátoři musí závodit s časem, aby získali a ochránili tyto poklady, než budou navždy ztraceny.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Zachování našeho kulturního dědictví</h2>

<p>Ochrana deníků antarktických průzkumníků a dalších historických artefaktů je zásadní pro zachování našeho kulturního dědictví. Tyto artefakty poskytují neocenitelné poznatky o lidských zkušenostech a historii vědeckého průzkumu.</p>

<p>Ochranou těchto pokladů zajišťujeme, že budoucí generace se budou moci i nadále učit z minulosti a čerpat inspiraci z odvahy a odolnosti těch, kteří se vydali do zmrzlé divočiny Antarktidy.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>V Dánsku objevena síň Vikingů – Nabízí nám pohled do vikingské éry</title>
		<link>https://www.lifescienceart.com/cs/uncategorized/viking-hall-denmark-unearthed-revealing-viking-society/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 27 Jun 2019 20:09:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nekategorizované]]></category>
		<category><![CDATA[Archaelogie]]></category>
		<category><![CDATA[Dánsko]]></category>
		<category><![CDATA[Doba Vikingů]]></category>
		<category><![CDATA[Harald Modrozub]]></category>
		<category><![CDATA[Historický objev]]></category>
		<category><![CDATA[Runulv Ryšavý]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingská síň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.lifescienceart.com/?p=15780</guid>

					<description><![CDATA[Archeologové odkryli síň Vikingů v Dánsku a odhalili tak pohled do společnosti Vikingů Objev síně Vikingů v Dánsku Archeologové v Dánsku učinili významný objev: pozůstatky velké síně Vikingů pocházející z&#8230;]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2 class="wp-block-heading">Archeologové odkryli síň Vikingů v Dánsku a odhalili tak pohled do společnosti Vikingů</h2>

<h2 class="wp-block-heading">Objev síně Vikingů v Dánsku</h2>

<p>Archeologové v Dánsku učinili významný objev: pozůstatky velké síně Vikingů pocházející z období pozdní doby vikinské (9.–11. století). Síň, která se nachází poblíž vesnice Hune v severním Dánsku, je největším objevem tohoto druhu z období Vikingů za více než deset let.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Struktura a návrh síně</h2>

<p>Síň Vikingů má působivé rozměry 40 metrů na délku a 8–10 metrů na šířku se střechou podepíranou 10–12 obdélníkovými dubovými sloupy. Její velikost a provedení naznačují, že šlo o prestižní budovu, pravděpodobně používanou pro politická shromáždění a další společenské události.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Historický kontext: Harald Modrozub a expanze Vikingů</h2>

<p>Návrh síně je podobný návrhům staveb nalezených v kruhových pevnostech Haralda I., včetně Fyrkatu a Aggersborgu. Harald I., známý také jako Harald Modrozub, vládl Dánsku přibližně od roku 958 do roku 985 n. l. Během jeho vlády Vikingové rozšířili svůj dosah po celé Evropě a založili osady v Anglii, Irsku a dalších zemích.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Možné spojení s vikingskou rodinou</h2>

<p>Na základě nedalekého runového kamene archeologové spekulují, že farma, na které se síň nacházela, mohla patřit mocné vikingské rodině jménem Runulv den Rådsnilde. Runový kámen nese nápis, který zmiňuje Runulva den Rådsnildeho a členy jeho rodiny.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Probíhající vykopávky a budoucí výzkum</h2>

<p>Archeologové zatím vykopali pouze polovinu síně Vikingů a plánují v úsilí pokračovat i letos. Zamýšlejí také provést radiokarbonovou dataci, aby přesněji určili stáří síně.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Význam objevu</h2>

<p>Objev síně Vikingů je cenným příspěvkem k našemu porozumění společnosti a kultury Vikingů. Poskytuje poznatky o politických, společenských a ekonomických aspektech života Vikingů a zdůrazňuje význam ochrany a studia našeho archeologického dědictví.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Vikinské dědictví a odkaz</h2>

<p>Vikingové zanechali světu trvalé dědictví od svých námořních výprav až po své kulturní tradice. Jejich vliv je stále patrný v místních názvech, jazyce a kulturních zvyklostech po celé Evropě i mimo ni. Objev síně Vikingů v Dánsku je připomínkou této bohaté a fascinující historie.</p>

<h2 class="wp-block-heading">Další podrobnosti:</h2>

<ul class="wp-block-list">
<li>Síň Vikingů byla pravděpodobně využívána pro politická jednání a další společenské události.</li>
<li>Její návrh je podobný návrhům síní nalezených v kruhových pevnostech Haralda I.</li>
<li>Archeologové se domnívají, že farma, na které se síň nacházela, patřila mocné vikingské rodině jménem Runulv den Rådsnilde.</li>
<li>Vykopávky pokračují a radiokarbonová datace pomůže přesněji určit stáří síně.</li>
</ul>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
