Matka a mládě keporkaka si šeptají, aby se vyhnuly predátorům
Keporkaci jsou obrovští tvorové, kteří dorůstají až patnácti metrů. Novorozená mláďata jsou však mnohem menší – měří zhruba čtyři a půl metru. Díky tomu jsou zranitelná vůči predátorům, například keřkadcům, kteří často útočí na mladé jedince.
Aby svá mláďata ochránily před nebezpečím, vyvinuly matky keporkaků jedinečnou komunikační strategii: šeptání. Vědci zjistili, že matky a mláďata vydávají tiché pištění a bručení, které lze zaslechnout jen do vzdálenosti zhruba sta metrů. Tyto zvuky jsou mnohem tišší než zpěvy dospělých samců, jež lze rozeznat na kilometry daleko.
Toto šeptání slouží hned několika účelům. Zaprvé pomáhá skrýt přítomnost mláděte před keřkadci. Ti se k orientaci a lovu spoléhají na zvuk, takže tišší komunikace matky a mláděte je pro ně hůře zachytitelná.
Zadruhé může šeptání rovněž udržet matku s mládětem v utajení před rozmazlenými samci keporkaků. Samci bývají vůči samicím s mláďaty agresivní a často se pokoušejí přerušit kojení. Šeptáním matka s mládětem nepřitahují pozornost nechtěných nápadníků.
Vědci nicméně zjistili, že pokud keřkadec tiché zvuky matky a mláděte zachytí, může je využít jako homing signál k vyhledání kořisti. Šeptání tudíž není stoprocentní obranou, přesto poskytuje určitou míru ochrany.
Role šeptání v komunikaci keporkaků
Kromě ochrany před predátory může šeptání sehrávat roli i v dalších aspektech dorozumívání. Vědci zaznamenali, že mláďata vydávají tiché zvuky pouze při plavání, což naznačuje, že jimi dávají matce najevo svou polohu – zejména v kalných vodách.
Šeptání se také využívá během kojení. Při něm mláďata často tiše piští a matky jim odpovídají podobně tichými zvuky. Zdá se tedy, že mláďata komunikují svůj hlad či jiné potřeby.
Vliv lodního hluku na komunikaci keporkaků
Objev šeptání má důležité důsledky pro ochranu těchto velikánů. Hluk z lodí představuje významnou složku znečištění oceánů a narušuje dorozumívání kytovců i dalších mořských organismů.
Vědci zjistili, že lodní hluk může přehlušit tiché zvuky matky a mláděte a znemožnit jim komunikaci. To může negativně ovlivnit přežití mláďat, která se nemusí udržet v těsné blízkosti matky ani najít potravu.
Důležitost zmírnění lidského vlivu na prostředí
Výsledky studie zdůrazňují nutnost omezit lidské zásahy do přírody. Lodní hluk je jen jednou z mnoha lidských aktivit, jež narušují komunikaci keporkaků i dalších mořských živočichů.
Musíme přijmout opatření ke snížení lodního hluku a dalších forem podmořského zvukového znečištění. Zároveň můžeme podporovat výzkum komunikace kytovců a ostatních mořských tvorů, abychom lépe pochopili, jak minimalizovat náš vliv na jejich schopnost dorozumět se.
Snížením lidského dopadu na životní prostředí pomůžeme chránit keporkaky i ostatní mořské organismy a zajistíme jejich přežití pro budoucí generace.